Délka kojení má vliv na inteligenci

Délka kojení má vliv na inteligenci

Tři nové výzkumy přinesly překvapivé poznatky o dlouhodobých účincích sání mateřského mléka

O tom, že mateřské mléko je nenahraditelné, se už dnes naštěstí dobře ví. Chrání novorozence před nemocemi, buduje vztah mezi matkou a dítětem. Ale poskytuje kojení výhody ještě i poté, co je přerušeno? Stále více vědeckých výzkumů dokazuje, že jeho vliv na zdraví dítěte přetrvává mnohem déle než po dobu kojení. Jeden z posledních výzkumů potvrzuje: Čím déle jsou děti kojeny, tím jsou chytřejší. Další dva výzkumy pak přinesly překvapivé poznatky i co se týče vlivu kojení na rozvoj poznávacích schopností dítěte a na riziko ischemických chorob srdečních.

Kojení a IQ
Dánští vědci nedávno provedli rozsáhlý průzkum na třech tisících Dánů narozených v letech 1959 až 1961. Zkoumané osoby obojího pohlaví podstoupilo IQ testy - a ukázalo se, že kojení trvající po dobu devíti měsíců přineslo dětem dlouhotrvající intelektuální výhodu. Dobrovolníci byli rozděleni do pěti kategorií podle délky kojení (na základě údajů matek) a inteligence byla měřena dvěma rozdílnými testy. V úvahu byly brány ještě další faktory, které potenciálně mohly výslednou inteligenci ovlivňovat (sociální status rodičů, hmotnostní přírůstky matky v těhotenství, kouření v prvním trimestru gravidity, porodní hmotnost a délka, komplikace v graviditě a další).
Studie, jejíž výsledky byly publikovány v časopise Journal of American Medical Association, ukázala, že delší doba kojení koreluje s vyšší hodnotou IQ. Ti, kteří sáli mléko z prsu své matky méně než měsíc, dosáhli v IQ testech průměrně jen 99,4 bodu. S rostoucí dobou kojení však progresivně rostl i průměrný inteligenční kvocient zkoumaných dobrovolníků. Nejlépe dopadli lidé, kteří si jako miminka užili kojení po dobu sedmi až devíti měsíců - dosáhli v testech průměrně 106 bodů.
Ve skupině kojené déle než devět měsíců pak průměrné IQ bylo 104 bodů. (Skóre více než 100 bodů dosahuje více než polovina obyvatelstva. IQ nad 110 pak má už jen čtvrtina populace).
Tyto výsledky podle doktorky Anny Mydlilové z Laktační ligy ve Fakultní Thomayerovy nemocnice v Krči korespondují s předchozími výzkumy. Vědci z Nového Zélandu například sledovali tisíc dětí až do osmnácti let věku a pak posuzovali jejich IQ, schopnosti ve čtení a v matematice. I v tomto výzkumu platil vztah - čím delší kojení, tím lepší výsledky. I ve Spojených státech proběhl výzkum, který zkoumal rozdíly v duševním a motorickém vývoji mezi kojenými a uměle živenými dětmi. 855 dětí ze srovnatelných amerických rodin do svých pěti let opakovaně absolvovalo IQ testy a ve třetí třídě vědci srovnali jejich výsledky v angličtině a matematice. A opět: čím delší kojení, tím vyšší duševní skóre v IQ testech, o něco lepší byly u kojených dětí i známky z angličtiny a matematiky. O pozitivním vlivu kojení na inteligenci tedy nemůže být pochyb.

časopis: Mamita